|
|
Kochleární implantace u prelingválně neslyšících dětí z pohledu osob se sluchovou ztrátou
Nováková, Daniela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zabývá kochleárními implantacemi u prelingválně neslyšící dětí optikou dospělých osob se sluchovou ztrátou. Ačkoli většina slyšících rodičů by s největší pravděpodobností možnosti navrátit v určité míře sluch svému neslyšícímu potomkovi využila, pro osoby se sluchovou ztrátou to nemusí být jediné možné řešení. Cílem práce je zpřehlednit stanoviska a názory osob se sluchovou ztrátou na kochleární implantaci u prelingválně neslyšících dětí a zdůvodnit je. Práce poukazuje na souvislost kochleární implantace s kulturou a komunitou Neslyšících, kde je téma kochleární implantace mnohdy kontroverzní. V teoretické části jsou uvedena klíčová témata vztahující se k vytyčenému cíli práce, především spojitost sluchové ztráty a komunity Neslyšících, komunikace osob se sluchovou ztrátou, představeny jsou základní informace o kochleární implantaci. V rámci kvalitativního výzkumu, jehož výzkumnou metodou byl polostrukturovaný rozhovor v českém znakovém jazyce, jsou v praktické části citovány výpovědi jedenácti informantů. Autorka na základě výzkumu dochází k závěru, že osoby se sluchovou ztrátou apelují na rodiče prelingválně neslyšících dětí, aby sami aktivně vyhledávali veškeré informace nejen o kochleární implantaci, ale také o kultuře a komunitě Neslyšících a v rámci komunikace s dětmi se sluchovou...
|
|
| |
|
|
Technické aspekty u kochleárních implantací u osob s těžkým sluchovým postižením
Vacková, Dagmar ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je vymezení technických aspektů kochleárního implantátu v souvislosti s dopadem na jeho uživatele. Hlavním přínosem této práce je skrze popsání jednotlivých částí implantátu a podstaty jeho fungování poukázat též na dopad jeho užívání na samotné uživatele. Zároveň též popsáním aktuálních novinek v oblasti kochleárních implantátů poukázat na stálý pokrok ve vývoji této neuroprotézy a jejího příslušenství. Bakalářská práce je zaměřena na rozdělení jednotlivých částí kochleárního implantátu a jejich technickou specifikaci. V práci je dále popsána podstata přenosu zvuku a samotného fungování implantátu a jeho nastavování. Pozornost je věnována výběru uživatelů kochleárního implantátu a postoji komunity Neslyšících k této kompenzační pomůcce. Omezení v životě uživatele kochleárního implantátu tvoří další část této práce. Jednotlivé teoretické informace jsou prokládány výpověďmi samotných uživatelek, které vyjadřují postoje a zkušenosti v jednotlivých oblastech běžného života. V závěru práce jsou uvedeny novinky v oblasti kochleárních implantátů. Jedná se hlavně o nejnovější řečové procesory a jejich příslušenství. KLÍČOVÁ SLOVA: Kochleární implantát, vnější část kochleárního implantátu, vnitřní část kochleárního implantátu, řečový procesor, vysílací cívka, komunita Neslyšících, uživatel...
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících
Erbenová, Michaela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zpracována na téma povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících, obecně pak o osobách se sluchovým postižením. Cílem práce je tedy získat informace o tom, jak jsou žáci informováni o problematice komunity Neslyšících a pomocí výzkumných metod tyto vědomosti zvyšovat. Teoretická část je zaměřená na obecné uvedení do problematiky osob se sluchovým postižením, rozdělení sluchových vad, používané termíny v tomto oboru, dále pak na komunikaci osob se sluchovým postižením a kompenzační pomůcky. Jedna z kapitol pak přináší důležité poznatky o komunitě Neslyšících, jejich kultuře a také o několika organizacích sdružující obecně osoby se sluchovým postižením a jejich okolí. Další kapitola se zabývá možnostmi získávání informací o kultuře Neslyšících, přičemž tako práce uvádí jako zdroje informací internet, časopisy, přednášky a kurzy znakového jazyka. Její podkapitola se pak konkrétně zaměřuje na možnosti získávání těchto informací žáky základních škol a konkrétními pokusy o informování této věkové skupiny, ke kterým v minulosti došlo. Empirická část je věnována prezentaci výsledků z výzkumného šetření. To bylo realizováno pomocí dvou dotazníků a výukového materiálu ve formě videa, které bylo předloženo žákům základní školy, přičemž jeden dotazník byl žákům předložen před...
|
|
|
Osoby se sluchovým postižením a hudba
VONDRÁŠKOVÁ, Marie
Hlavním tématem této bakalářské práce je problematika osob se sluchovým postižením a také hudby. Tím jsou myšleny pozitivní účinky hudby vzhledem k jejich osobě. V teoretické části zpracovávám především informace o sluchovém postižení, jeho příčinách. Následuje klasifikace sluchových vad. Dalším úkolem této části jsou poznatky z historie, tedy přístup k jedincům se zdravotním postižením v historii. Důležité je i zmínit vznik komunikačních systému pro osoby se sluchovým postižením a nějaké informace o komunitě Neslyšících. Podstatnou kapitolou je i problematika dětí se sluchovým postižením, zde popisuji odchylky ve vývoji dětí se sluchovým postižením. Zmíním zde i stručný vhled do situace v rodině u dětí s postižením a nakonec i jejich možnosti vzdělávání. Následující částí je hudba a její terapeutické vlivy v rámci muzikoterapie. Také zde hodlám popsat její možné pozitivní účinky na lidi se zdravotním postižením, zvláště pak sluchovým. V praktické části je výzkum pěti konkrétních dětí se sluchovým postižením. Obsahuje zpracované kazuistiky dětí, výzkumné úkoly a průběh jejich plnění a výsledky. Během výzkumu byly také pořízeny obrázky dětí. V závěru této práce je uvedeno shrnutí celé práce, použitá literatura ke zpracování této práce a přílohy.
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Technické aspekty u kochleárních implantací u osob s těžkým sluchovým postižením
Vacková, Dagmar ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je vymezení technických aspektů kochleárního implantátu v souvislosti s dopadem na jeho uživatele. Hlavním přínosem této práce je skrze popsání jednotlivých částí implantátu a podstaty jeho fungování poukázat též na dopad jeho užívání na samotné uživatele. Zároveň též popsáním aktuálních novinek v oblasti kochleárních implantátů poukázat na stálý pokrok ve vývoji této neuroprotézy a jejího příslušenství. Bakalářská práce je zaměřena na rozdělení jednotlivých částí kochleárního implantátu a jejich technickou specifikaci. V práci je dále popsána podstata přenosu zvuku a samotného fungování implantátu a jeho nastavování. Pozornost je věnována výběru uživatelů kochleárního implantátu a postoji komunity Neslyšících k této kompenzační pomůcce. Omezení v životě uživatele kochleárního implantátu tvoří další část této práce. Jednotlivé teoretické informace jsou prokládány výpověďmi samotných uživatelek, které vyjadřují postoje a zkušenosti v jednotlivých oblastech běžného života. V závěru práce jsou uvedeny novinky v oblasti kochleárních implantátů. Jedná se hlavně o nejnovější řečové procesory a jejich příslušenství. KLÍČOVÁ SLOVA: Kochleární implantát, vnější část kochleárního implantátu, vnitřní část kochleárního implantátu, řečový procesor, vysílací cívka, komunita Neslyšících, uživatel...
|
|
|
Identita českých neslyšících Romů
Kalousová, Josefina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Díky současnému pohledu na Neslyšící jako kulturní a jazykovou menšinu je možné zkoumat kulturní identitu Neslyšících. Zároveň s tím se otevírá otázka, jakou identitu nabývají sluchově postižení příslušníci etnických menšin. Ztotožňují se spíše s Neslyšícími nebo s danou etnickou minoritou? Tato práce se zabývá kulturní identitou neslyšících Romů žijících v České republice. Práce je postavena na předpokladu, že lidská identita je kontinuální proces probíhající v závislosti na interakci jedince a společnosti a může mít více různých stupňů, které se vzájemně odlišují. V rámci výzkumu byla zjišťovány životní zkušenosti, postoje a názory neslyšících Romů a na základě jejich rozboru byl zkoumán proces vývoje identity těchto osob a faktory, které ho ovlivnily. Součástí práce je přehled pohledů na kulturu a komunitu Neslyšících stejně jako souhrn dosavadních výzkumů identity neslyšících příslušníků etnických menšin.
|
host ::
RSS.